Dva významné summity prezidenta Trumpa a očekávání ohledně jaderného odzbrojování
Americký prezident Donald Trump se letos poněkud překvapivě setkal se dvěmi nejvyššími představiteli zemí, se kterými mají USA dlouhodobé bezpečnostní problémy. V červnu se setkal se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem v Singapuru a v červenci s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Helsinkách. Předmětem schůzek byl společný jaderně-zbrojní jmenovatel.
Kompletní výstup z pera Miroslava Tůmy je k dispozici zde.
Anglickou verzi výstupu naleznete zde.
Setkání všech třech jednajících stran byla propojena společným jmenovatelem, kterým je vlastnictví jaderných zbraní, obhajované koncepcí jaderného odstrašování. Všechny tři zmíněné státy vlastní jaderné zbraně, avšak nesmíme opomenout, že odhadované množství severokorejských zbraní (10 – 20 kusů) je výrazně nižší než počty těchto zbraní v držení USA a RF.
Pozitivní vliv na vzájemné vztahy USA a KLDR měla zajisté také politika „vstřícných kroků“ jihokorejského prezidenta Mun Če-ina, co se následně odrazilo i na postupném zlepšování atmosféry mezi USA a KLDR, jehož vyvrcholením se stala schůzka na nejvyšší úrovni v červnu tohohle roku. Formálním potvrzením americko-severokorejského summitu bylo podepsaní Společného prohlášení, ve kterém se obě krajiny zavázaly vytvořit nové vztahy založené na mírů a prosperitě, a nadto se KLDR v prohlášení zavázala k úplné denuklearizaci Korejského poloostrova.
Mimo to je možno pozitivně hodnotit oboustranná implementace kroků na posílení důvěry, jako kupříkladu ukončení jaderných a raketových zkoušek ze strany Severní Koreje nebo oznámení prezidenta Trumpa o pozastavení velkých americko-jihokorejských vojenských cvičen. Zájem na denuklearizaci „Korejského poloostrova“ je tedy evidentní a nesmíme opomenout, že významnou pozitivní úlohu v daném procesu si však nadále nesporně zachovává i jihokorejská administrativa v čele s prezidentem Mun Če-inem a s jejím eminentním zájmem na dalším prohlubování trendu sbližování obou jihokorejských států v ekonomice, kultuře a sportu. Rozhodující motivací v tomto směru nadále zůstává úsilí o vyloučení vzájemného ozbrojeného konfliktu s předpokládaným zapojením USA.
Co se týče americko – ruského setkání, významnou položku jednání tvořila problematika jaderných zbraní a hrozba jejich šíření. I když nebyly sděleny žádné podrobnosti, dá se předpokládat, že ve vztahu k jaderným zbraním byly projednávány zejména dva okruhy otázek: prodloužení platnosti smlouvy New START z r. 2010, která skončí v únoru 2021 a další osud smlouvy o eliminaci jaderných zbraní středního doletu odpalovaných z pozemních stanovišť, tzv. smlouva INF z r. 1987. Nelze také vyloučit, že se hovořilo rovněž o taktických jaderných zbraních v Evropě, přičemž v důsledku absence formální smlouvy nejsou k dispozici údaje o těchto skladovaných zbraních, o počtech jaderných hlavic určených k likvidaci či umístěných v ústředních skladech, nebo o jejich operačním rozmístění.
Již více se můžete dozvědět zde.
Nahoru
Tomáš Profant