Ústav mezinárodních vztahů

Two important summits of president Trump and nuclear disarmament expectations
The IIR is presenting a policy brief focusing on debates of president Trump with North Korean and Russian leaders. Is it possible to strengthen mutual trust and cooperation? How will the security attitude of USA towards North Korea change if the denuclearisation of Korean Peninsula comes real? Read the policy brief written by Miroslav Tuma, Centre for International Law, IIR.

Dva významné summity prezidenta Trumpa a očekávání ohledně jaderného odzbrojování
Americký prezident Donald Trump se letos poněkud překvapivě setkal se dvěmi nejvyššími představiteli zemí, se kterými mají USA dlouhodobé bezpečnostní problémy. V červnu se setkal se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem v Singapuru a v červenci s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Helsinkách. Předmětem schůzek byl společný jaderně-zbrojní jmenovatel.

Kontroverzní odstoupení USA od íránské jaderné dohody a jeho mezinárodní dopady
Americký prezident Donald Trump splnil 8. 5. 2018 avizovanou hrozbu a tentokrát již neudělil ověření o plnění íránské jaderné dohody Kongresu USA. Dokument dlouhodobě označoval za „nejhorší dohodu“ z doby předchozí Obamovy demokratické administrativy. K negativnímu rozhodnutí došel i přes pravidelné kladné ocenění jejího plnění Íránem na základě inspekčních kontrol Mezinárodní agentury pro atomovou energii.

Nepovede realizace plánovaných záměrů Trumpovy administrativy v oblasti jaderných zbraní ke snížení prahu možnosti vypuknutí jaderné války?
Koncem prvního roku svého působení administrativa prezidenta Donalda Trumpa postupně seznámila americkou a světovou veřejnost s hlavními bezpečnostními doktrinálními dokumenty. V prosinci 2017 publikovala „Národní bezpečnostní strategii USA“ a v lednu 2018 „Shrnutí Národní obranné strategie USA 2018“, jejíž celkové znění má utajovaný charakter. „Nová Jaderná doktrína 2018“ byla zástupci Ministerstva obrany USA představena na tiskové konferenci dne 2. 2. 2018. Více o zmíněných dokumentech a bezpečnostních hrozbách, kterým Spojené státy čelí, se dozvíte v mezinárodně právní reflexi Miroslava Tůmu.

Začátek konce privilegií stálých členů Rady bezpečnosti?
Je autorita stálých členů Rady bezpečnosti OSN (tzv. velká pětka), získaná v polovině 20. století, v úpadku? Začala již Velká pětka ztrácet některá neformální privilegia, která požívala po dobu více než sedmdesáti let? Dojde následně k omezení, či dokonce úplnému zrušení, i privilegií formálních? Dát na tyto otázky kladnou odpověď by bylo příliš troufalé. Přesto existují náznaky toho, že privilegovaná pozice členů Velké pětky již není přijímána bez výhrad. Veronika Bílková ve své mezinárodněprávní reflexi analyzuje jejich současné postavení.

Kontroverzní otázka Jeruzaléma z pohledu mezinárodního práva
Jakou má institut uznání oporu v mezinárodním právu a existuje vůbec něco jako akt uznání hlavního města? Začtěte se do nejnovější reflexe Veroniky Bílkové a seznamte se s tím, jakým způsobem si Izrael nárokuje Jeruzalém, který je podstatnou částí mezinárodní komunity považován za hlavní město obou států - tedy státu Izrael a budoucího státu Palestina. V neposlední řadě se také dozvíte, jaké jsou argumenty Trumpovy administrativy pro přesunutí amerického velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma, které sama autorka kriticky analyzuje. 

Varovné slyšení senátního výboru USA k prezidentově oprávnění zahájit jaderný útok
Po některých kontroverzních vyjádřeních prezidenta Donalda Trumpa o případném použití jaderných zbraní v souvislosti s eskalujícím sporem s KLDR, vzrostlo mezi americkými kongresmany, bez ohledu na stranickou příslušnost, znepokojení nad touto možností.

Zločin agrese znovu na scéně
Mezinárodněprávní reflexe Veroniky Bílkové shrnuje vývoj snah o stíhání zločinu agrese na mezinárodní úrovni a následně představuje některé z limitů, jimiž současná úprava trpí.

Americký prezident Donald Trump a „nejhorší“ dohoda
Mezinárodněprávní reflexe Miroslava Tůmy, zabývající se problematikou dohody o íránském jaderném programu. 

Kurdistán a Katalánsko jako dva nové státy?
Dilema mezi svrchovaností a právem na sebeurčení.