




Hlupáci neodhadli, co vše se může stát
"Od momentu, kdy v noci na pátek začaly přicházet první výsledky hlasování, bylo jasné, že zastánci setrvání Británie v Evropské unii mají problém. Teď je nutné vzít brexit jako fakt a začít se vypořádávat s jeho příčinami a důsledky. Nastal čas pro ty, kteří chtějí bránit a reformovat Evropskou unii a evropskou budoucnost," píše Benjamin Tallis v článku pro ihned.cz.
Rána způsobená výsledkem referenda o brexitu je pro mě pořád ještě hrozně čerstvá. Šok ne a ne odeznít, pocity jako smutek, rozčarování, zmatení či vztek se střídají, přicházejí ve vlnách. Pokusy celou věc racionálně analyzovat jsou většinou přemoženy emocemi.
Od momentu, kdy v noci na pátek začaly přicházet první výsledky hlasování, bylo jasné, že zastánci setrvání Británie v Evropské unii mají problém. Teď víme, jak velký.
A co opačná strana, stoupenci odchodu z EU? V jejich řadách po referendu zavládl chaos. Sliby z kampaně byly najednou spěšně odvolávány, někteří z lídrů úplně zmizeli z očí, jiní přiznali, že neexistuje plán, co dělat dál. Copak ti hlupáci nedokázali předvídat, co všechno se může stát?
Trhy zachvátil zmatek. Množí se zprávy o rasistických incidentech. Škodolibí xenofobové prožívají stejně radostné pocity jako nihilističtí levičáci. Vlastně to není překvapivé − vzhledem k rasismu a snaze o politickou destrukci, jež byly hnacím motorem kampaně za odchod z unie. A já se ptám sám sebe: Je tohle doopravdy moje země? Je! A nediv se, říkám si. Věděl jsi, že je taková. Ale že až takhle moc?
Cizinci v Británii po čtvrtku cítí nejistotu. Stejně jako Britové v zemích EU, stejně jako byznys, stejně jako vláda, jako Evropská unie jako taková.
Vzhledem k tomu, jak byl čtvrteční výsledek těsný a jak enormní budou jeho dopady, je málo překvapivé, že už se začaly ozývat hlasy volající pro novém referendu. Ale přese všechny takové výzvy, přes veřejné petice, přes zjevné lži kampaně za vystoupení z EU, přes jednostrannost médií, přes tendenci voličů škodit sami sobě… nastal čas jít dál.
To znamená přestat se zmítat mezi vztekem a melancholií, vzít brexit jako fakt a začít se vypořádávat s jeho příčinami a důsledky. Totéž mimochodem platí i pro Labouristickou stranu. Británie teď více než kdy dřív potřebuje důvěryhodnou, proevropskou, moderní sociálnědemokratickou stranu, která by se hodila do 21. století. Ale s Jeremym Corbynem coby lídrem je pravděpodobné, že mnozí příznivci levice (včetně mě), budou muset… jít dál. A od labouristů se odklonit.
A nakonec, čas jít dál nastal i pro ty, kteří chtějí bránit a reformovat Evropskou unii a evropskou budoucnost. Čas přesunout se do zemí, kde má EU šanci. Někteří z nás už to udělali.
Vždyť tady by se nic podobného stát nemohlo! Nebo snad ano?
Článek z 28. 6. 2016 publikovaný serverem ihned.cz naleznete zde.
Benjamin Tallis je výzkumným pracovníkem Ústavu mezinárodních vztahů a koordinátorem Centra evropské bezpečnosti tamtéž. Mezi jeho oblasti zájmu patří například evropská bezpečnost či zahraniční, bezpečnostní, a sousedská politika a politika spravedlnosti a vnitřních věcí EU.
Benjamin Tallis k brexitu
- Očima britského vědce Tallise: Strach a hnus ve Spojeném království. Hospodářské noviny, 21. 6. 2016.
- Studio BREXIT Rozhodnutí - Česká televize, 23. - 24. 6. 2016.
- Fear and Loathing in the UK. Eurozine, 21. 6. 2016.
- Europu čekaju dva puta - put brexita i Trumpa ili put Europske unije. Croatia Forum News Website, 20. 6. 2016.
- Evropa. Vzdálená země, o které nic nevíme. Reportér Magazín / A Faraway Country of Which We Know Little. Reporter Magazine, 16. 6. 2016.
- The British EU Referendum and the Tragic death of Jo Cox MP. Horizont ČT24, 16. 6. 2016.
- Podziały wśród czeskiego społeczeństwa. PolskieRadio.pl, 11. 6. 2016.
Nahoru