20.03.2017 | Veronika Bílková

Když se dva perou, třetí je soudí – Ukrajina a Ruská federace u Mezinárodního soudního dvora

Ve dnech 6.–9. března 2017 proběhlo u Mezinárodního soudního dvora (MSD) v Haagu první slyšení ve sporu mezi Ukrajinou a Ruskou federací. Slyšení se zatím netýkalo jádra sporu, ale jen žádosti Ukrajiny o vydání prozatímních opatření podle článku 41 Statutu MSD. Na rozhodnutí Soudu si ještě nějaký čas počkáme, již nyní ale stojí za to stručně shrnout, čeho se případ týká, a zamyslet se nad tím, nakolik má Ukrajina šanci v něm uspět.

Trnitá cesta k Mezinárodnímu soudnímu dvoru

Mezinárodní soudní dvůr (MSD), coby „hlavní soudní orgán OSN“ (článek 92 Charty OSN), má za úkol rozhodovat spory mezi státy. To ale neznamená, že se na MSD může obrátit kterýkoli stát s jakoukoli věcí. Soud posuzuje jen právní spory a i to jen za podmínky, že má ve věci jurisdikci. Tu lze ustavit třemi různými způsoby. Prvním je státem učiněné prohlášení, že uznává příslušnost MSD ve všech sporech týkajících se konkrétního státu. Tohle prohlášení však Ukrajina ani Ruská federace doposud neučinily. Druhou možnost nabízí tzv. zvláštní dohoda (special agreement). Státy, které jsou ve sporu, se rozhodnou předložit věc společně MSD a za tímto účelem uzavřou zvláštní ujednání, vymezující předmět sporu i rozsah žádoucího posouzení ze strany MSD. Má to ale jeden háček- zvláštní dohoda je reálná v případech, kdy (a) mají oba státy zájem spor vyřešit a (b) kdy vztahy mezi nimi nejsou příliš špatné. Ve sporu Ukrajiny a Ruské federace není naplněna ani jedna z těchto podmínek. Ostává tedy jenom poslední možnost, a to využít klauzuli o řešení sporů odkazující na MSD obsaženou v některé z mezinárodních smluv, závazných pro strany ve sporu. Vzhledem k početným výhradám Sovětského svazu a rovněž jeho nástupnických zemí, které znemožňují použití daných klauzulí, může být obtížné nějakou smlouvu vybrat. Ukrajina nicméně dva smluvní instrumenty, které zavazují jak ji, tak Ruskou federaci, objevila. Jde o Mezinárodní úmluvu o odstranění všech forem rasové diskriminace (CERD) z roku 1965 a Mezinárodní úmluvu o potlačování financování terorismu (MÚPFT) z roku 1999. Právě o tyto dva instrumenty se Ukrajina opřela ve svém žalobním podání.

Koneční výsledek řízení je jenom těžce předvídatelný, přesto je dobré, že se případ u MSD otevřel, a lze jen doufat, že rozhodnutí přinesou, když ne vyřešení ukrajinsko-ruského sporu, pak alespoň vyjasnění některých dosud ne zcela jasných právních otázek- Co vše spadá pod rasovou diskriminaci? A která jednání v době ozbrojeného konfliktu naplňují znaky terorismu?

Plné znění ILR naleznete zde: Když se dva perou, třetí je soudí – Ukrajina a Ruská federace u Mezinárodního soudního dvora

AJ verze k dispozici zde.

 

 

 




Nahoru