Ústav mezinárodních vztahů

V obou zemích trvá nutnost reakce na základní humanitární potřeby uprchlických komunit, které se potýkají s menším zájmem některých donorů a nižší průběžnou naplněností finančních zdrojů. Ambiciózní reakce na uprchlickou krizi kombinující humanitární a rozvojové přístupy zafungovala jen do určité míry. Jak Jordánsko, tak Libanon stále trpí zásadními ekonomickými problémy a vyšší kontrolované zapojení uprchlíků do pracovního trhu se nezdařilo. I přesto má kombinovaná forma reakce na krizi smysl i do budoucna. Byť v Libanonu existuje silný tlak na odchod uprchlíků, je pravděpodobné, že jak v Libanonu, tak v Jordánsku zůstanou velké uprchlické komunity vyžadující mezinárodní asistenci i v dohledné době. Více se dočtete v policy paperu Jana Daniela.

Více se dočtete zde.

Poděkování: Tato studie vznikla kromě sekundárních zdrojů také na základě rozhovorů uskutečněných se zástupci NGOs, mezinárodních organizací a místních výzkumníků zapojených do reakce na uprchlickou krizi prováděných v Libanonu v červnu a říjnu 2018 a v Jordánsku v září a říjnu 2018. Speciální poděkování patří zaměstnancům velvyslanectví ČR v Bejrútu a Ammánu za poskytnutí konzultací a kontaktů a Dominiku Preslovi za pomoc se sběrem dat mezi libanonskými NGOs. Tento policy paper je výsledkem aplikovaného výzkumu Ústavu mezinárodních vztahů, v.v.i., TAČR ÉTA TL01000432 „Migrace z oblasti Blízkého východu, subsaharské Afriky a Asie: geopolitické a bezpečnostní souvislosti, důsledky a doporučení pro ČR“. Koncovým uživatelem tohoto výstupu je aplikační garant projektu Ministerstvo zahraničních věcí České republiky.