10.05.2017 | Jan Eiichler

Usměvavý fešák. A umí být "v roli"

Jan Eichler byl hostem řady médií, pro něž komentoval proběhlé francouzské prezidentské volby a hodnotil jejich vítěze, Emmanuela Macrona.

Komentář v deníku Právo:

Mnohokrát už bylo poznamenáno, že Macron není tradičním politikem. Původně chtěl studovat herectví, ale jeho životní láska i rodiče mu to rozmluvili. Možná to mohl být druhý Gérard Philippe, ale nakonec z něho je osmý prezident páté republiky. Jeho předvolební i povolební proslovy ukázaly, že herectví v něm zůstalo hodně: držení těla, jevištní chůze, připravená gesta, silná sebekontrola, precizní výslovnost a patetická deklamace. Mladý prezident už asi bude vždycky tak trochu "v roli", bude se stylizovat. V obou krásně pronesených projevech po svém vítězství dokázal říci vše, a zároveň také nic. Projevy byly brilantní, ale podle mého poněkud nudné.

A co publikum? Mladí Francouzi mu asi ještě nějakou tu dobu budou naslouchat a tleskat. Je otázkou, jak dlouho. Zbytek země ho velice brzy za -čne posuzovat podle skutků. Jen teatrální deklamace ve světle problémů země těžko uspokojí zejména ty, kdo v rekordním počtu 4,2 miliónu vhodili do uren bílý lístek s němým vzkazem: I když proti tobě stojí Le Penová, já ti hlas nedám.

Tito voliči a spolu s nimi i jiní si budou klást otázku, která zaznívala již během kampaně: jak konkrétně bude vypadat "to nejlepší z pravice, z levice i z centra", jež usměvavý fešák opakovaně a vehementně nabízí?

Pokud jde o francouzskou politickou sféru, tam je Macronova pozice dobrá. Někteří matadoři se odporoučeli, ti zbývající o něm klidně mohou dál vykládat, že je to "napomádovaný frajírek" nebo "napudrovaný baronek", jak to činil například mnohonásobný ministr, premiér a také prezidentský kandidát Laurent Fabius, současný předseda Ústavní rady.

Ale všichni si dobře uvědomí, že ve vnitropolitických intrikách se nový prezident vyzná velice dobře. Je velice bystrý, myslí rychle, precizně a na několik tahů dopředu. Ale je tu veliké ale: ani on neví, jak dopadnou parlamentní volby za pouhých šest týdnů. A mnohé bude záležet také na tom, zda opět neudeří teroristé.

A očekávání v zemích Unie? Tam budou padat konkrétní otázky a reakce na Macronovy návrhy a budou se očekávat jasné, konkrétní a pádnými argumenty podložené odpovědi. Na patos a dlouhé řeči není čas.

Těžké to bude mít hlavně s německou kancléřkou. Ta má za sebou silnou a výkonnou ekonomiku a hlavně spoustu zkušeností. Uvidíme, do jaké míry se naplní jediný zdařilý bonmot Le Penové, že Francie bude mít tak či tak první prezidentku ve svých dějinách: buďto ji, nebo Angelu Merkelovou.

Vývoj bude velice důležitý i pro naši zemi. Vše dosud nasvědčuje, že nový francouzský prezident bude aktivně podporovat hlavně rozvoj spolupráce mezi zeměmi eurozóny, což je jinými slovy dvourychlostní Evropa.

To je zatím poněkud nejasný plán a syrová informace, která se nejspíš bude hodně vyvíjet – vždyť co by dnešní Francie dala za růst a tak nízkou nezaměstnanost, jež dnes vykazuje naše "neeurová" ekonomika, i za to, jak naše měna odolává politickým vichřicím.

Zároveň je ale třeba se připravit i na to, že Macron bude podporovat merkelovský tlak na země Visegrádu, aby přijímaly více uprchlíků z muslimského světa. Toto bude ovšem velká výzva i pro naše politiky.   

Usměvavý fešák. A umí být "v roli". Právo, 9. 5. 2017.

Dále také:

Doc. PhDr. Jan Eichler, CSc. je výzkumným pracovníkem Ústavu mezinárodních vztahů a členem Centra evropské bezpečnosti tamtéž. Jeho práce se zaměřují na mezinárodní bezpečnost v období od druhé světové války po současnost, strategickou kulturu, ozbrojené konflikty, terorismus, transatlantické vztahy a vojenský rozměr bezpečnosti. Je autorem mnoha článků a knih publikovaných nejen v České republice, ale například i v USA, Turecku, Polsku, Německu, ve Velké Británii a Francii. Pravidelně též analyzuje a pro média komentuje politické a bezpečnostní dění právě ve Francii.




Nahoru