Ústav mezinárodních vztahů

Jdou, jdou tou balkánskou cestou
Balkánská drogová cesta je zavedeným pojmem, občas i strašákem.Můžeme zaslechnout, že balkánská trasa zásobuje 70 procent evropského trhu s drogami, případně dokonce, že za těmi sedmdesáti procenty stojí pouze Albánci. Balkánská trasa je z hlediska západní Evropy velmi významná, ale nelze ji přece jen takto přeceňovat.

Drogová problematika v současném světě: Nejenom předmět studia politické geografie
Drogová problematika (přesněji řečeno otázky související s potíráním nelegálního obchodu s omamnými a psychotropními látkami) patřímezi de facto trvalé výzvy pro politické, justiční, bezpečnostní, zdravotnické či sociální komunity řady zemí světa. Jedná se přitom ze své podstaty o agendu, kterou není možné řešit na úrovni jednotlivých států, ale jen a pouze v mezinárodním kontextu, za využití co možná největšího počtu kanálů pro mezinárodní komunikaci a spolupráci.

Permanentní válka? Drogy v zahraniční politice USA vůči Latinské Americe
Válka proti drogám se stala jedním z klíčových faktorů při vytváření zahraniční politiky Spojených států, zejména pak ve vztahu k vybraným státům Latinské Ameriky. Tento článek shrnuje, jak došlo ke vzniku této situace, jaké jsou její hlavní důsledky a jaký lze v této souvislosti očekávat další vývoj. Závěrečná interpretace pak nabízí především kritickou analýzusoučasného přístupu Spojených států..

Drogová Hedvábná stezka
Poprvé ve druhé polovině 20. století přitáhl pozornost ke drogové problematice ve Střední Asii nedávno zemřelý kyrgyzský spisovatel Čingiz Ajtmatov, který v jednom ze svých vrcholných románů Placha (česky Popraviště) vykreslil obrázek lidí, kteří se sjíždějí do Střední Asie na sběr „anaši“. Anaša (jinak řečeno konopí) byla tradiční rostlina sbíraná či pěstovaná pro domácí použití v regionu, zejména u starší generace.

Mexiko a problematika obchodu s drogami
Obchod s drogami je činnost zpravidla nadnárodního charakteru, kdy drogy ilegálním způsobem putují přes hranice států. Vzhledem k nutnosti vytvářet distribuční cesty je nemalá část zisků uchována v tranzitních zemích, kde vede k posilování tamních skupin organizovaného zločinu. Patrně nejmarkantnější je tento nárůst v případěMexika, kde tamější drogové kartely především za poslední dvě dekády značně posílily a mexická vláda dnes čelí problémům s potíráním všudypřítomné narkomafie. Situace tak dospěla do bodu, který velmi dobře vystihuje často užívané spojení „válka proti drogám“.

Mezinárodní politika 1, 2010 - Drogy a politika
Mezinárodní politika 1/2010 Téma: Drogy a politka Obsah: Světozor • 1Pavel Máša | Bojovný držitel ceny míru •2Drogy a mezinárodní politika | -zz- • 3DROGY A POLITIKAOldřich Krulík | Drogová problematika v současném světě: Nejenom předmět studia politické geografie • 4Kryštof Kozák | Permanentní válka? Drogy v zahraniční politice USA vůči Latinské Americe • 7Slavomír Horák | Drogová Hedvábná stezka • 10Martin Hrabálek | Mexiko a problematika obchodu s drogami • 13Filip Tesař | Jdou, jdou tou balkánskou cestou • 16Jakub Frydrych, Aleš Borovička | „Na drogovou problematiku nelze pohlížetjako na něco, co by bylo jednou provždy řešitelné“ • 19DVA POHLEDYJan Doležal, Miroslav Ševčík | Klimatická konference v Kodani • 24KDO JE HERMAN ACHILLE VAN ROMPUYMichal Mocek | „Haiku Herman“ v čele Evropy • 25VZTAHY A PROBLÉMYLukáš Tichý | Energetické vztahy mezi EU a Ruskem: stagnace, nebo na cestě ke zlepšení? • 26Filip Moravec | Český rekonstrukční tým aneb Jak postavit Lógar na vlastní nohy • 28Petr Kaiser | Má reforma Rady bezpečnosti OSN naději na úspěch? • 31VELKÁ BRITÁNIE OČIMA MICHALA MRAVINAČEMichal Mravinač | Evropská politika Davida Camerona • 35VOLNÁ TRIBUNAMiroslav Tůma | Jaký bude odstrašující charakter novéStrategické koncepce NATO? • 37RECENZEDaniel Putík | Česko a Rakousko po konci studené války • 39 Mezinárodní politika 1/2010 (PDF; 1.8 MB)